15. den - 16. den

V neděli jsme vyrazili už směr Bosna, Maďarsko, Slovensko a domů.. Ještě jsme se jeli podívat na Taru, to je krásná řeka, ale je pekelně zpoplatněná. Potkali jsme nějakýho týpka na motorce a ten říkal, že když si zaplatíš splutí u místních, tak 15 km na raftu stojí asi 50 EUR na jednoho. Jinak tady ten týpek byl hrozně fajn, byl z Plzně a byl tam i s manželkou.. Furt jsme se předjížděli, až jsme dojeli k té Taře a tam byl strašně krásnej most.. Jenomže týpa měl závratě a přes most nemohl přejet.. Takže jsme se museli rozdělit. No a pak už jsme frčeli domů, bylo to úmorný, bo bylo hrozný vedro a v trabantu málo místa. Ještě jsme se v pondělí stavili rekreovat v termálech v Maďarsku a domů jsme dojeli asi o půlnoci.. Jinak celkově nás cesta dohromady přišla na 23 tisíc (teda pokud jsme půlku účtů neztratili). To de, ne?

Most přes řeku Tara

Tara

Most přes řeku Tara ještě jednou

poslední společná fotka - v Maďarsku - skoro doma

13. den – 15. den

V pátek jsme přejeli do Černé hory a chvíli jsme se rekreovali u Pivsko jezera. Byly tam rybičky, co nám okusovaly nohy a stará loď. Pak jsme dojeli do vesničky Mratinje. Je to tu moc prima, vesničané jsou přátelští. Je tu taková bouda, zřejmě pro turisty a v té jsme se ubytovali. Mají tu plynovej vařič, hrníčky, skleničky a odpadkovej koš, kterej někdo každej den vynáší. A v sobotu ráno nějakej strejda dones flašu slivovice. Tak to ji vesele glgáme a přemýšlíme, co mu dáme a jak, bo nevíme, kde bydlí. V pátek dojeli taky další turisti, místní 3 kluci. Kluci vyrazili v 5 ráno a my jako slušní lidi spali do 8 a vyrazili o půl destáté. Bylo hrozný vedro a my se vláčeli do kopece.. Chtěli jsme vylézt na nejvyšší horu Maglič a v nejlepším objevit i Trnovačko jezero.. Ten Maglič jsme skoro dali, ale už bylo 2 odpoledne a raději jsme to otočili nazpátek.. Bylo tam moc hezky, cesty nebyly značený, jenom taková pěšinka a ta se furt ztrácela… Potkali jsme tam jediný turisty, a to ty kluky ze včera. Jinak tam bylo pusto a prázdno, vůbec nikdo, fakt paráda.. No a večer byly bramboráky a teď se balíme a ještě to tu trochu pojezdíme a frčíme směr ČR, bo dochtor musí do rachoty..

Chatička pro turisty

Jezero Pivsko

10. - 12. den

10.den – 12. den

V úterý jsme se vyhrabali na to Prokoškovo jezero a tam byla úplně krásná vesnička. Všechny domy byly ze dřeva a bylo tam moc hezky.. Byla mlha a tak nemělo cenu někam lézt, protože bysme stejnak nic neviděli. Tak jsme si tam postavili stany, nakoupili pivo v místním marketu, zapálili oheň, svařili 2 litry vína, co jsme si vyvláčeli nahoru a šli spát. Ráno jsme otevřeli oči a Stáňa šla prozkoumat, jestli je ještě mlha. Přijeli tam nějací turisti a zeptali se jí: Excuse me, where is the lake? Byli jsme asi 3 metry od jezera a tak jsme se vesele otočili na druhej bok a spali dál. Kolem deváté jsme se teda vyhrabali ze stanu a mlha byla furt strašná. Byly tam legrační zvířata. Jeden somrující kůň a strašně zvědavý krávy. Krávy lezly málem až do stanu a kůň sousedům olizoval gril. Rozhodli jsme se tam nechat věci a vyrazili jsme zdolat ten Nadkrstac. Dochtor tedy s sebou vláčel většinu věcí, bo se bál lupičů. My ostatní jsme šli nalehko. Vylezli jsme nad mlhu a bylo docela hezky. V polovině výstupu dochtor zkolaboval. My jsme jeho stav zlehčovali a ptali jsme se ho, jestli máme zavolat doktora a jestli máme postavit na kafe (kdyby ho kousla zmije). Ve finále jsme zjistili, že jsme vylezli na Rosinj (pohoří je to prý Vranica). Takže jsme byli 2059 m vysoko, což nám v podstatě stačilo, protože se umíme spokojit s málem. Měli jsme štěstí, lupiči nás tentokrát vynechali a máme všechno. Dneska už bylo hezky a tak jsme udělali spoustu krásných fotek a seběhli dolů k trabantu. Vyrážíme směr Sarajevo, měla by tam být olympijská sjezdovka a taky se pojedeme podívat na pramen Neretvy. Dochtor hlasuje se podívat do termálů, ale nevím, je vedro, raději bych nějakou studenou vodu..

Tak nakonec jsme termály našli a stálo to za to… Koupali jsme se jenom v jednom prameni zadarmo a bylo tam pár chlapů, my vytáhli šampony, začali si mýt hlavy.. Tak koukali, ale nikdo nám nic neřekl.. Pak ale dostal pojeb František, že prý si nesmí drbat koule a škrábat zadek.. Pak dojela banda cigánů, tak jsme raději zmizeli.. Jako atrakce to bylo super, teď jedem na tu sjezdovku.

Somrující kůň

S dochtorem na vrcholu hory Rosinj

Vesnička u Prokoškova jezera

Termály

10. den

Včera v Mostaru bylo krásně, akorád hrozně vedro.. Bylo tam strašně moc turistů a zakoupila jsem si flétnu za 1 EUR. Přišla za námi nějaká žebračka a začala nám ukazovat svoje prsty (měla je ňák zkroucený). A František jí ukázal svoje bradavice.. Tak se tak chvilku trumfovali, kdo je na tom hůř a pak jsme jí dali nějaký drobný. Koupali jsme se v Neretvě, to je moc hezká řeka a docela teče.. Pak jsme tedy vyrazili do těch hor.. Jeli jsme nejdřív do hroznýho kopce a pak zas dolů a trabant přestal brzdit. Tak jsme ho nechali odpočinout a pak se v nějaké obci zeptali na cestu a z hospody vyběhnul nějakej týpek a pozval nás na panáka, tak jsme šli, bo stejně trabant potřeboval odpočívat.. A pak jsme absolvovali přejezd až do půlnoci, protože jsme nemohli najít žádný místo na spaní.. Nakonec jsme se ubytovali málem na náměstí v nějaké strašně velké obci, která podle mapy měla být vesnička tak o 10ti domech..Jmenuje se to tu Fojnica a je to na západ od Sarajeva. Tak to tu pomalu balíme a mizíme, je tu provoz jak v Praze. Už jsme původně měli být tady na 4denním pochodu, ale vypadá to, že to objedem trabantem a na nejvyšší hoře vystoupíme a sežerem všechno jídlo..

Zaparkovali jsme trabanta někde na cestě mezi tou Fojnicí a Proškovým jezerem. Balíme se, jdeme na to jezero a pak vylezeme na Nadkrstac, to je 2110 m vysoko.. Tož noťas si neberu, tak se zase ozvu za 2 – 3 dny, zatím se tu mějte.. 

a eště fotky z moře a taky od vodopádů..

fotky z řeky

8. den - 9. den

V neděli jsme se rozloučili s vodákama a jeli podél pobřeží do Bosny.. Bylo hrozný vedro a bylo to úmorný, ale zase jsme si tu dovolenou krásně užili, bo jsme se vykoupali v moři. Dnes jsme viděli Kravica vodopády.. Jsme se těšili, že se tam umyjeme a dochtor se chtěl oholit.. A bylo tam lidí jak na macoše, tak jsme se vykoupali, udělali pár fotek a z holení nic nebylo. Teď jsme přejeli k nějakýmu prameni a potom jedeme do Mostaru..