15. den - 16. den

V neděli jsme vyrazili už směr Bosna, Maďarsko, Slovensko a domů.. Ještě jsme se jeli podívat na Taru, to je krásná řeka, ale je pekelně zpoplatněná. Potkali jsme nějakýho týpka na motorce a ten říkal, že když si zaplatíš splutí u místních, tak 15 km na raftu stojí asi 50 EUR na jednoho. Jinak tady ten týpek byl hrozně fajn, byl z Plzně a byl tam i s manželkou.. Furt jsme se předjížděli, až jsme dojeli k té Taře a tam byl strašně krásnej most.. Jenomže týpa měl závratě a přes most nemohl přejet.. Takže jsme se museli rozdělit. No a pak už jsme frčeli domů, bylo to úmorný, bo bylo hrozný vedro a v trabantu málo místa. Ještě jsme se v pondělí stavili rekreovat v termálech v Maďarsku a domů jsme dojeli asi o půlnoci.. Jinak celkově nás cesta dohromady přišla na 23 tisíc (teda pokud jsme půlku účtů neztratili). To de, ne?

Most přes řeku Tara

Tara

Most přes řeku Tara ještě jednou

poslední společná fotka - v Maďarsku - skoro doma

13. den – 15. den

V pátek jsme přejeli do Černé hory a chvíli jsme se rekreovali u Pivsko jezera. Byly tam rybičky, co nám okusovaly nohy a stará loď. Pak jsme dojeli do vesničky Mratinje. Je to tu moc prima, vesničané jsou přátelští. Je tu taková bouda, zřejmě pro turisty a v té jsme se ubytovali. Mají tu plynovej vařič, hrníčky, skleničky a odpadkovej koš, kterej někdo každej den vynáší. A v sobotu ráno nějakej strejda dones flašu slivovice. Tak to ji vesele glgáme a přemýšlíme, co mu dáme a jak, bo nevíme, kde bydlí. V pátek dojeli taky další turisti, místní 3 kluci. Kluci vyrazili v 5 ráno a my jako slušní lidi spali do 8 a vyrazili o půl destáté. Bylo hrozný vedro a my se vláčeli do kopece.. Chtěli jsme vylézt na nejvyšší horu Maglič a v nejlepším objevit i Trnovačko jezero.. Ten Maglič jsme skoro dali, ale už bylo 2 odpoledne a raději jsme to otočili nazpátek.. Bylo tam moc hezky, cesty nebyly značený, jenom taková pěšinka a ta se furt ztrácela… Potkali jsme tam jediný turisty, a to ty kluky ze včera. Jinak tam bylo pusto a prázdno, vůbec nikdo, fakt paráda.. No a večer byly bramboráky a teď se balíme a ještě to tu trochu pojezdíme a frčíme směr ČR, bo dochtor musí do rachoty..

Chatička pro turisty

Jezero Pivsko

10. - 12. den

10.den – 12. den

V úterý jsme se vyhrabali na to Prokoškovo jezero a tam byla úplně krásná vesnička. Všechny domy byly ze dřeva a bylo tam moc hezky.. Byla mlha a tak nemělo cenu někam lézt, protože bysme stejnak nic neviděli. Tak jsme si tam postavili stany, nakoupili pivo v místním marketu, zapálili oheň, svařili 2 litry vína, co jsme si vyvláčeli nahoru a šli spát. Ráno jsme otevřeli oči a Stáňa šla prozkoumat, jestli je ještě mlha. Přijeli tam nějací turisti a zeptali se jí: Excuse me, where is the lake? Byli jsme asi 3 metry od jezera a tak jsme se vesele otočili na druhej bok a spali dál. Kolem deváté jsme se teda vyhrabali ze stanu a mlha byla furt strašná. Byly tam legrační zvířata. Jeden somrující kůň a strašně zvědavý krávy. Krávy lezly málem až do stanu a kůň sousedům olizoval gril. Rozhodli jsme se tam nechat věci a vyrazili jsme zdolat ten Nadkrstac. Dochtor tedy s sebou vláčel většinu věcí, bo se bál lupičů. My ostatní jsme šli nalehko. Vylezli jsme nad mlhu a bylo docela hezky. V polovině výstupu dochtor zkolaboval. My jsme jeho stav zlehčovali a ptali jsme se ho, jestli máme zavolat doktora a jestli máme postavit na kafe (kdyby ho kousla zmije). Ve finále jsme zjistili, že jsme vylezli na Rosinj (pohoří je to prý Vranica). Takže jsme byli 2059 m vysoko, což nám v podstatě stačilo, protože se umíme spokojit s málem. Měli jsme štěstí, lupiči nás tentokrát vynechali a máme všechno. Dneska už bylo hezky a tak jsme udělali spoustu krásných fotek a seběhli dolů k trabantu. Vyrážíme směr Sarajevo, měla by tam být olympijská sjezdovka a taky se pojedeme podívat na pramen Neretvy. Dochtor hlasuje se podívat do termálů, ale nevím, je vedro, raději bych nějakou studenou vodu..

Tak nakonec jsme termály našli a stálo to za to… Koupali jsme se jenom v jednom prameni zadarmo a bylo tam pár chlapů, my vytáhli šampony, začali si mýt hlavy.. Tak koukali, ale nikdo nám nic neřekl.. Pak ale dostal pojeb František, že prý si nesmí drbat koule a škrábat zadek.. Pak dojela banda cigánů, tak jsme raději zmizeli.. Jako atrakce to bylo super, teď jedem na tu sjezdovku.

Somrující kůň

S dochtorem na vrcholu hory Rosinj

Vesnička u Prokoškova jezera

Termály

10. den

Včera v Mostaru bylo krásně, akorád hrozně vedro.. Bylo tam strašně moc turistů a zakoupila jsem si flétnu za 1 EUR. Přišla za námi nějaká žebračka a začala nám ukazovat svoje prsty (měla je ňák zkroucený). A František jí ukázal svoje bradavice.. Tak se tak chvilku trumfovali, kdo je na tom hůř a pak jsme jí dali nějaký drobný. Koupali jsme se v Neretvě, to je moc hezká řeka a docela teče.. Pak jsme tedy vyrazili do těch hor.. Jeli jsme nejdřív do hroznýho kopce a pak zas dolů a trabant přestal brzdit. Tak jsme ho nechali odpočinout a pak se v nějaké obci zeptali na cestu a z hospody vyběhnul nějakej týpek a pozval nás na panáka, tak jsme šli, bo stejně trabant potřeboval odpočívat.. A pak jsme absolvovali přejezd až do půlnoci, protože jsme nemohli najít žádný místo na spaní.. Nakonec jsme se ubytovali málem na náměstí v nějaké strašně velké obci, která podle mapy měla být vesnička tak o 10ti domech..Jmenuje se to tu Fojnica a je to na západ od Sarajeva. Tak to tu pomalu balíme a mizíme, je tu provoz jak v Praze. Už jsme původně měli být tady na 4denním pochodu, ale vypadá to, že to objedem trabantem a na nejvyšší hoře vystoupíme a sežerem všechno jídlo..

Zaparkovali jsme trabanta někde na cestě mezi tou Fojnicí a Proškovým jezerem. Balíme se, jdeme na to jezero a pak vylezeme na Nadkrstac, to je 2110 m vysoko.. Tož noťas si neberu, tak se zase ozvu za 2 – 3 dny, zatím se tu mějte.. 

a eště fotky z moře a taky od vodopádů..

fotky z řeky

8. den - 9. den

V neděli jsme se rozloučili s vodákama a jeli podél pobřeží do Bosny.. Bylo hrozný vedro a bylo to úmorný, ale zase jsme si tu dovolenou krásně užili, bo jsme se vykoupali v moři. Dnes jsme viděli Kravica vodopády.. Jsme se těšili, že se tam umyjeme a dochtor se chtěl oholit.. A bylo tam lidí jak na macoše, tak jsme se vykoupali, udělali pár fotek a z holení nic nebylo. Teď jsme přejeli k nějakýmu prameni a potom jedeme do Mostaru..

7. den

Ráno jsme opravdu vstali ve 4 a začalo obrovský stěhování, protože jsme měli jenom trabanta a moderní ford na nás čekal 7 km opodál.. Takže františek od rána hrkal tam a zpátky a převážel věci.. A když jsme to všechno převezli, tak jsme jeli na řeku Zrmanja. Dojeli jsme do Kaštele tam byl pán a skásnul nás o 50 kun na každýho, že tu řeku pojedeme. Přehodili jsme forda o 15 km níž a vyrazili.. Hrůza.. vůbec to nejelo, ale navíc ještě foukal hroznej protivítr, takže jsme jeli nazpátek. Těch 15 km jsme jeli asi 5 hodin a bylo to skutečně strašné… Jinak příroda byla teda moc hezká, posílám nějaký foto. Zůstali jsme v Kašteli a tam jsme se domluvili s pánem v hospodě, že u něj můžeme přespat, pokud si dáme nějaký jídlo a pití.. Když jsme se vybalovali, tak přišel ten pán, co nás ráno skásnul a moc se netvářil, že stavíme stany.. Ale pak uviděl trabanta a pookřál, prý je původně z bosny.. Dneska se rozloučíme s vodákama, vemou nám věci na vodu a my přibereme Stáňu a jedeme do hor do Bosny si trochu odpočinout od toho pádlování. Trabant přestal startovat, tak ho asi budeme muset roztláčet, to bude zase na hranicích ostuda..

Ještě pár fotek z řeky Zrmanja:

Na Zrmanji nám to už s Dochtorem šlo..

6. den

Dneska jsme se ráno přesunuli na řeku Mreznice. Ráno jsme se přesunuli na Primišlje. Teda ten přechod nebyl úplná legrace, protože Peťa má moderní auto a co projel trabant, to moderní auto nechtělo. No ale nakonec jsme dojeli do toho Primišleje a tam byl kemp. V kempu nebyla pitná voda a tak jsme si brali vodu z řeky. A uvařili jsme výbornou krémovou polévku zatímco František udělal přesun druhého vozidla. Jak se později ukázalo, vozidlo popojelo zhruba o 20 km dál, než bychom potřebovali. No pak se vrátil trabantem no a my vyrazili na cestu. Normální přehrada, vůbec to nejelo a čas od času byl nesjízdnej jez. No a tak jsme jeli a jeli a bylo 7 večer a my dojeli k nějaké budově.. A tam byl velice nesympatický pán a ten pán strašil, že máme před sebou 4 hodiny.. Tak jsme jeli dál a najednou nám to došlo: ty jo, 4 hodiny a je 7, tož to dojedem o půlnoci, to by asi nešlo.. Pak ještě přesun a tak. Tak jsme se vrátili za pánem, že františek něco stopne. Nakonec jsme zůstali tam a byla obrovská pitka a utratili jsme všechny chorvatský peníze. Z nesympatického pána byl sympatický pán do té doby, než nám došly peníze, pak se začal zase mračit a chtěl po nás pasy. My mu je nechtěli dát a málem byla bitka.. Nakonec jsme mu odevzdali občanky a šli spát, bo ráno byl budíček ve 4 L

5. DEN

Dneska jsme zdolali řeku Korana. Korana je v Chorvatsku, takže včera jsme opět přejeli hranice a dojeli do města Slunj. Tam jsme se ubytovali v takovým přírodním koupališti. Tady stojí za zmínku jedině to, že se Dochtor vymočil ze skokánku. V noci za námi dojel zbytek výpravy. To znamená Petr, Petr, Roman, Kamila a Stáňa. Vyrazili jsme asi v 10:30 a opravdu jsme si to s Dochtorem užívali. Motali jsme se jako holubi a vůbec jsme si libovali. Asi po 2 km jsme trošku pochopili, jak se loď ovládá. Oba milujeme adrenalin a byli jsme fakt šťastní. Mohli jsme si vesele popojíždět v trabantu jako dosud, ale to my ne.. Jak ti kokoti jsme vymetali všechny kře a mlátili jsme hlavama o větve. Rovněž jsme sjeli několik jezů, fakt paráda, jak už jsem řekla, byli jsme moc šťastní.. Když si představím, že toto nás čeká až do neděle, tak nevím.. Ujeli jsme prý asi 25 km, ale někteří to tipují až na 35.. No prostě jeli jsme až do 6ti do večera, pak šel Franta s Petrem na stopa pro auta.. Ubytovali jsme se tuna, kde jsme vystoupili. Aby toho nebylo málo, nemáme ani pivo, naštěstí trochu rumu a slivovice. Ráno vstáváme časně, protože se musíme přesunout na nějakou pojebanou řeku. Jo, z druhýho auta jedou 3 ks na občanky, tak nevím, jestli je pustí na občanky.. Máme spousty fotek, kde je vidět, že si dovolenou opravdu umíme užít.

ještě fotky :-)

Tohle je ten první hrad, na kterým jsme byli

Tady jsem se zlým psem..

Dochtor vaří výbornou krémovou polévku

Most se asi propadl...

Tohle jsou ty první vodopády - Martin Brod



Vodopády Martin Brod  - nejsou sice vidět, ale my vidět jsme :-)



4. den

Včera nocleh na hradě úplně nevyšel.. Nejdřív jsme se vláčeli k řece po nějaké úplně hrozné cestě.. Trabant úpěl a dochtor taky. Bylo to hrozně z kopce a báli jsme se, že jestli cesta skončí, tak už to nikdy nahoru nevyjedem.. Naštěstí jsme narazili na silnici a začali hledat hrad… Bloudili jsme bloudili, hrad viděli, ale cestu k němu nenašli. Pak už byl večer a museli jsme najít nějaký ubytování. Zabočili jsme ke kempu. V kempu nikdo nebyl, ale pak vyběhla nějaká paní se psem a obrala nás o 18 EUR. Pozvali nás na slivovicu, tak jsme jim vypili půl flašky, dostali ještě ořechy, hrušky a jablka. A cígo. Pak paní i s manželem odjela a na oplátku nám tam nechali psa. Celou noc po nás skákal a kousal nás. Dochtor ho odháněl smetákem, já proutkem.. Ráno jsem se s ním rozdělila a o chleba a dostal kousek řízku. Teď je kamarád. Dneska asi pojedem ještě prozkoumat nějaký řeky.. Pořád ještě nevíme, který pojedem. Je hodně sucho.. Dneska svítí sluníčko a vypadá to, že bude hezky. Jinak včera byla na večeři výborná čočková polévka. Vypadá to, že se uvolnila u trabanta zahrádka, to by byl průser..

Byli jsme se podívat na Vodopády Martin Brod. Průvodce říká, že je to kaskáda o celkové výšce 55 m, nejvyšší stupeň má 11 m, četné ostrůvky, bujná vegetace J. Tak to tak asi nějak bylo.. A aby toho nebylo málo tak jsme ještě popojeli k vodopádům Strbački buk.

Mno tak celej den zkoumáme řeku Una a teď jsme se dozvěděli, že musíš mít certifikát, jinak tě tam nepustí.. nebo si můžeš zakoupit raft i s průvodcem za 40 EUR na osobu… Tož Unu asi opustíme a furt je ve hře Vrbas a nebo taky Neretva. Borec říkal, že Neretva je pruda a Vrbas, že se dá.. Jedeme do Bihač a lovit internet a uvidíme… Zítra má dojet zbytek výpravy, tak se musíme nějak rozhoupat.. Tak zatímco jsme lovili signál, přišel za námi nějaký pán a strašně se chtěl kamarádit.. říkal please please trabant.. ale my mu řekli ahoj a odjeli, bo by to bylo na dlouho a my musíme najít nějakou sjízdnou řeku.. Jinak to bude hrozná ostuda až těch 5 lidí dojede..

ještě fotky



Ve vodě byla zmije a prej že tu nejsou



3. den

Včera dochtor griloval kuřecí maso, který si ještě naložil doma.. Hrozně jsme se přežrali, ani jsme si nepostavili stan. V noci nejdřív přišli toulaví psi a sežrali zbytky. Potom nějaká žíznivá zmije ukradla pet flašku. Teda dochtor je přesvědčený, že to byla zmije. Pak začalo pršet a tak František postavil stan. Ráno jsme nejdřív vyrazili na obhlídku jezera. Byly tam houpačky a taky takový malý vodní mlýnky. Prý ukázka lidové architektury, říká průvodce.

Pak jsme byli prohlídnout Jajce. Byl tam hrad a za jednu marku nás pustili na hradby. Taky jsme si zakoupili dýmku, museli jsme si ji u Dochtora vybojovat. Ve čtvrtek by měli přijet vodáci a tak se musíme do té doby nějak zabavit. Takže asi půjdem někam do hor. Jo, v Jajci měl být vodopád, ale rekonstruuje se tak jsme viděli prd a taky tam bylo muzeum, ale šetříme, tak jsme do něj nešli..Dali jsme si zmrzlinu a zatím nepociťujeme žádný následky. Ochladilo se, včera bylo asi 36 stupňů a dneska není ani 20.

Byli jsme na zřícenině poblíž vesnice Kluc. A teď jedeme do další vesnice, tam je další hrad, tam přespíme a uděláme polívku. A když ne, tak jsme se zmýlili.

fotky

To je ta krásná řeka Vrbas, kterou prej pojedem

František ve speciálním protizmizovém obleku

Jajce